Je samozřejmě jasné, že ten, kdo půjčuje bude chtít pochopitelně vrátit. Ono už to tak bývá. Je trošku rozdíl mezi půjčením a darováním. Pokud vám někdo něco daruje, neměl by to chtít zpátky. Ale pokud vám něco půjčí, měl by to ten druhý poctivě vrátit.
Pokud se půjčí nějaká fyzická věc mezi kamarády, zpravidla se za to nic nepožaduje. Kdysi dávno ano, za jednu štamprli v hospodě si mezi sebou půjčovala celá vesnice, co bylo zrovna třeba. A dokonce i peníze. Také za panáka, nebi jinou drobnou odměnu. A nedělaly se z toho nějaké aféry. Dnes už hospody v podstatě nejsou a tím ustalo setkávání lidí, takže se už půjčuje o hodně méně.
Na půjčování ve velkém jsou zde pak oficiální půjčovny s ceníkem, kolik, za co a na jak dlouho. A na půjčování větších peněžních obnosů je tu bankovní a nebankovní sektor. Do prvního spadají všechny banky, které jsou v naší republice. Do druhého všechny instituce či firmy, které půjčují také, ale nepatří do sektoru jedna. Ale pozor, i oni jsou bedlivě sledování Českou národní bankou a musí mít její povolení. Jak by to také vypadalo, kdyby někdo půjčoval peníze a stát by to nevěděl. To by byla hrůza.
Je to také ČNB, která určuje, co a jak. Takže v bance se musí podívat do registru dlužníků, kde se zjistí, zda máte další půjčky, nebo zda někomu nedlužíte. Pokud ano, máte v bankovním sektoru utrum a skončili jste. V nebankovním však ne. I zde se musí do registru nahlédnout, ale zbytek je již naprosto jiná písnička. I pokud zde máte nějaký ten drobný škraloupek, tady se z toho aféra nedělá. Naprosto klidně se bude pokračovat ve vyřizování půjčky či hypotéky, jak už názvu některé z nich plyne. Například americká hypotéka bez registru je snad naprosto jasná. Zde není o čem přemýšlet. Takže pokud jste už hodili flintu do žita, co se týče půjček, tak to vyzkoušejte přes odkaz o něco výše.
