DneÅ¡nà automobily mohou dosahovat rychlostà znaÄnÄ› pÅ™esahujÃcÃch 100 km/h. Problém je vÅ¡ak v tom, že ÄÃm rychleji vůz jede, tÃm horÅ¡Ã jsou následky, pokud se napÅ™Ãklad následkem nárazu prudce zastavÃ. To samé platà i pro objekty, do nichž vrazÃ, aÅ¥ už se jedná o osobu Äi sloup pouliÄnà lampy.
Â
Â
Je proto na mÃstÄ› se podÃvat na to, jaká rychlost je vlastnÄ› jeÅ¡tÄ› pÅ™ijatelná. To nenà tak snadné, neboÅ¥ je potÅ™eba najÃt kompromis mezi bezpeÄnostà a plynulostà dopravy. ÄŒÃm vÃce je totiž aut na silnici, tÃm rychleji musà jet, aby se pohybovaly skuteÄnÄ› plynule. A najÃt takovouto rovnováhu nenà nijak snadné.
Â
Za urÄitou hranici se dá považovat 50 km/h. Pokud auto, které do vás narazÃ, jede pomaleji, pak skonÄÃte nataženi na kapotÄ›, a je možné, že se vám celkem nic nestane. AvÅ¡ak v opaÄném pÅ™ÃpadÄ› vás doslova odhodà a následky budou mnohem horÅ¡Ã. I to je důvod, proÄ je právÄ› tato rychlost tou nejvyÅ¡Å¡Ã povolenou v obci. Zde je totiž pravdÄ›podobnost srážky s chodcem zdaleka nejvÄ›tÅ¡Ã.
Â
Â
Je vÅ¡ak potÅ™eba také uvážit terén a hlavnÄ› okolÃ. NapÅ™Ãklad husté zástavbÄ› s ostrými zatáÄkami bude potÅ™eba zpomalit, neboÅ¥ chodec ani Å™idiÄ nebudou mÃt tolik Äasu zareagovat, pokud jeden druhého uvidÃ. A ÄÃm pomaleji vůz pojede, tÃm rychleji stihne zabrzdit a odvrátit tak pÅ™Ãpadnou nehodu.
Â
SamozÅ™ejmÄ› to platà ale i obrácenÄ›. NapÅ™Ãklad na rychlostnÃch komunikacÃch Äi dokonce dálnicÃch, kde chodce nepotkáte, může auto jet mnohem rychleji. JistÄ›, je zde nebezpeÄà srážky se zvěřÃ, avÅ¡ak tomu se bohužel nepÅ™ikládá taková důležitost. Důsledky jsou pak jasné.
Â
Je tedy vidÄ›t, že jezdit pomalu v obci má smysl. PodobnÄ› jako Å™idiÄi se totiž i chodci mohou chovat naprosto nepÅ™edvÃdanÄ›, napÅ™Ãklad vkroÄit na pÅ™echod na poslednà chvÃli, aÄkoliv pÅ™ed nÃm do té doby stáli. S tÃm je nutné poÄÃtat, a tak i zde platÃ, že ménÄ› kilometrů za hodinu znamená vÃce. V tomto pÅ™ÃpadÄ› vÃce bezpeÄnosti pro vÅ¡echny, a to je to hlavnÃ, o co by mÄ›lo pÅ™edevÅ¡Ãm vÅ¡em Å™idiÄům jÃt.